pátek 1. července 2016

DYNAMO a jeho praktické využití: převedení topografie na objekt podlahy


V dnešním článku si popíšeme další z možností praktického využití vizuálního programovaní Dynamo - tentokrát se bude týkat povrchu terénu. Pokud jste pokročilejší uživatel Revitu, tak mi dáte určitě za pravdu, že standardní nástroje Revitu pro modifikaci povrchu terénu jsou do značné míry limitující. Spíše než pro architekta, který svůj koncepční model osazuje do terénu, omezují tyto nástroje především stavební inženýry, kteří zpracovávají návrhy spodní stavby, popřípadě navrhují objekty, které se z větší části nacházejí pod úrovní terénu. V těchto případech nezbývá projektantům nic jiného, než přistoupit na možnosti Revitu, anebo tuto problematiku obejít přes jiný software, jako AutoCAD nebo Civil 3D. V nich lze povrch terénu převést na objemové těleso, které se následně načte do prostředí Revitu.

Objemové těleso s sebou nese řadu výhod, především manipulace s daným tělesem je mnohem příjemnější, jelikož se již dají jednotlivé hrany tělesa uchopit, což je v případě standardního povrchu terénu nemyslitelné. Dále pak se jedná o hmotu a ne o povrch, to v praxi znamená, že se dá geometrie spojit s jakýmkoliv jiným objektem Revitu a docílit tak odebrání hmoty. Tím se automaticky přepočítá objem tělesa ve výkaze a současně v rovině řezu se napojení dvou materiálu zobrazuje dle zvyklostí, což bývá také značný problém při práci se standardním povrchem terénu. I přes nepopiratelné výhody převedení povrchu terénu na objemové těleso se většinou projektanti musejí potýkat s otázkami, jak přesně upravovat výškové body daného tělesa. Proto se místo převádění povrchu na objemové těleso jeví spíše výhodnější převést povrch na kategorie podlahy či střechy. V tomto ohledu nehraje zásadní roli, kterou z daných kategorií projektant zvolí, jelikož schopnosti obou kategorií jsou obdobné. A proč zrovna podlahu nebo střechu? Především proto, že obě kategorie nabízejí stejné benefity jako objemové těleso, ale hlavně jejich výškové body se dají přesně modifikovat, mazat a doplňovat. Teď tedy vyvstává další otázka, jak převést povrch terénu na kategorii podlahy či střechy? Pokud jste si již odpověděli, že pomocí Dynama, tak už nám nezbývá nic jiného, než se přesunout do Revitu a začít vytvořením povrchu terénu.

Postup vytvoření povrchu terénu považuji za základní znalost každého uživatele Revitu, proto tuto část přeskočíme a rovnou se přesuneme na další krok. Jelikož je povrch terénu objekt, který s žádným jiným objektem Revitu nekooperuje, bude nejprve nutné ho označit a v kontextové nabídce zvolit možnost Upravit povrch. V nastavení úprav povrchu se aktivují jednotlivé výškové body - v této chvíli budou předmětem zájmu pouze krajové body povrchu, které spojíme nástrojem Referenční rovina. Pokud jsme všechny krajové výškové body, které definují obvod povrchu, propojili referenčními rovinami, tak v kontextové nabídce potvrdíme režim úprav. Jednotlivé referenční roviny nám následně pomohou správně nadefinovat obvod budoucí podlahy. V této fázi je potřeba si vytvořit novou skladbu podlahy. Její tloušťka by měla odpovídat minimálně hloubce založení stavby a název by měl odpovídat svému účelu, v našem případě zvolíme výstižný název Terén. Nastavení materiálu by mělo odpovídat také svému účelu, nejdůležitější bude nastavení správného šrafovacího vzoru v řezu dle zvyklostí. Po potvrzení nastavení materiálu terénu a skladby podlahy stačí v kontextové nabídce zvolit z panelu Kreslit nástroj Vybrat čáry, a pomocí tohoto nástroje detekovat jednotlivé referenční roviny, které jsme si v předchozí fázi vytvořili. Docílíme tak přesného obvodu podlahy, který bude věrně kopírovat obvod povrchu terénu. V tento okamžik je nutné se přesunout do prostředí Dynama a začít si vytvářet jednoduchý syntax, který vyextrahuje jednotlivé výškové body z povrchu terénu a zaimplementuje je do "podlahy".

Program Dynamo, který je již součástí Revitu 2017, naleznete na kartě Správa na panelu Vizuální programování. Pokud používáte nižší verzi Revitu je nutné si tento doplněk stáhnout ze stránek vývojového týmu, nainstalovat a následně se bude zobrazovat na kartě Doplňky.

Do plochy grafu si zaneseme následující uzly:

1.) Select Model Element: Cesta k uzlu: Revit > Selection > Select Model Element; Tento uzel vybere prvek modelu z projektu, v našem případě povrch terénu.

2.) Select Model Element: Cesta k uzlu: Revit > Selection > Select Model Element; Tento uzel vybere prvek modelu z projektu, v našem případě podlahu, do které se zaimplementují výškové body z povrchu terénu.
3.) Topography.Points: Cesta k uzlu: Revit > Elements > Topography > ByPoints; Tento uzel vyextrahuje jednotlivé výškové body z povrchu terénu.

Poslední uzel, který je potřeba přidat do syntaxu, je uzel, který standardně není součástí instalace Dynama, a je tedy nutné si ho stáhnout. Ke stahovatelnému obsahu se lze dostat přes kartu Balíčky > Vyhledat balíčky…, do políčka vyhledávání  vypíšeme název balíčku Clockwork a stáhneme si verzi balíčku Clockwork for Dynamo 0.9.x. Po stažení se nám balíček přidá do knihovny Dynama.

4.) Floor.SlabShapeByPoints: Cesta k uzlu: Clockwork > Revit > Elements > Floor > Floor.SlabShapeByPoints; Tento uzel v sobě obsahuje spoustu dalších uzlů, které jsou nastaveny tak, aby pomohly uživateli jednoduše vyextrahované výškové body zaimplementovat do zvolené podlahy.

Pokud všechny tyto uzly máme zanesené v grafu Dynama, nezbývá nám nic jiného než je spolu logicky pospojovat dráty. Tok informací v Dynamu proudí vždy z levé strany do pravé. Spojený syntax by měl mít tuto podobu:


Po zakliknutí volby Spustit, Dynamo vytvoří body podlahy přesně podle vyexportovaných výškových bodů z povrchu terénu. Tato operace může chvíli trvat, vše se bude odvíjet od toho, jak moc složitý terén se snažíte převést na objekt podlahy, respektive kolik bodů se bude na podlaze vytvářet.

Pár doporučení na závěr:

1.) Pokud jste obdrželi od geodeta výškopis rozsáhlého území a předmětem zájmu je jen určitá část této plochy, bylo by příhodnější si daný povrch terénu rozdělit tak, abyste následně převáděli jen nezbytně nutnou část.

2.) Dále pak bych doporučil si danou podlahu, která bude reprezentovat terén, uložit jako samostatný projekt, který se bude do projektu budovy podle potřeby připojovat. Vše se samozřejmě bude odvíjet od rozsahu projektu, zdali zpracováváte objekt rodinného domu, pravděpodobně svoji pracovní stanici nezatížíte natolik, abyste byli nuceni si terén ukládat jako samostatný projekt, na druhou stranu u rozsáhlejších projektů už by tento postup měl být samozřejmostí.

3.) Nezapomeňte si v úpravách skladby podlahy označit možnost Proměnná, tak aby spodní hrana podlahy nekopírovala rozmístění výškových bodů.

Videoukázka postupu:

Žádné komentáře:

Okomentovat