Nová verzia CAD Studio Revit Tools (v3.0.0)

Od dnešného dňa je k dispozícií ďalšia aktualizácia doplnkovej aplikácie CAD Studio Tools for Revit (v3.0.0) pre Autodesk Revit 2021/2020/2019, ktorá prináša nasledovné novinky:

Výška místnosti

Funkcia "Výska místnosti" automaticky zistí a zapíše do zvoleného parametra svetlú výšku miestnosti. V prípade, že výšku miestnosti ohraničuje viacero prvkov, ktoré majú rôzne výšky, zapíše sa do parametra miestnosti minimálna a maximálna hodnota.

Pozrite si predstavenie tejto funkcie na tejto videoukážke:

Hromadný upgrade rodin

Možnosť po novom pri výbere zdrojového adresára zahrnúť subory aj v podzložkách alebo len v konkrétnej zložke. Samotný proces výberu súborov pre upgrade prešiel taktiež výrazným vylepšením čo sa týka stability a výkonu.

+ ďalšie drobné opravy (vo funkcií Dávkové vykreslování PDF, oprava chyby vo funkcií Povrchy místností, oprava chybky instalátora,...), oprava preklepov, atd.

Nová funkcia Výška místnosti je k dispozícií od verzie Revitu 2020 (a vyšší). Hromadný upgrade a všetky opravy sú podporované aj pre Revit 2019 (a vyšší).

Zákazníci firmy CAD Studio získavajú aplikáciu CAD Studio Revit Tools ZADARMO ako bezplatný bonus v rámci rozšírenia CS+ pre BIM aplikáciu Autodesk Revit či projekčnú sadu Autodesk AEC Collection (alebo je možné ich zakúpiť samostatne - viď CAD eShop). Aktualizované verzie sú tiež k stiahnutiu na našom Helpdesku, resp. na CADstudio.cz/download.

Testovacia scéna a rendering v 3ds Max

V dnešnom článku si ukážeme, akým spôsobom si vytvoriť jednoduchú scénu, v ktorej budeme mať možnosť testovať fyzikálne materiály, nasvetlenie a samotný rendering v 3ds Max s použitím jeho renderovacieho jadra Arnold.

Pre účely čo najjednoduchšieho a zároveň najefektívnejšieho testovania materiálov, nasvetlenia a renderingu v 3ds Max sa používajú tzv. Shader Balls.

Shader balls sú jednoduché objekty s takou geometriou, ktorá čo najvernejšie odzrkadľuje vzhľad konkrétneho materiálu, alebo viacerých materiálov namapovaných na povrch toho shader ballu. Vzhľad shader ballu nie je exaktne definovaný a existuje množstvo rôznych takýchto objektov. Shader ball si môžete vymodelovať v 3ds Max podľa vlastných preferencií, alebo si môžete stiahnuť už nejaký predpripravený. Pre účel tohto článku bol použitý shader ball od Mastering CGI (https://gumroad.com/l/usucf).

Otvoríme si projekt „Shader Ball.max“. V prehliadači scény môžeme vidieť, že objekt shader ballu sa skladá z viacerých častí. Na jednotlivé tieto časti môžu byť namapované rôzne materiály, aby sme videli ich vzájomnú interakciu.

Priraďovanie materiálov k jednotlivých častiam shader ballu, alebo jeho povrchom robíme tak, že si vyberieme objekt ku ktorému chceme daný materiál priradiť v prehliadači scény, alebo kliknutím naň v navigačnom okne. Následne otvoríme editor materiálov (klávesová skratka „M“), vyberieme si materiál kliknutím naň v navigačnom okne editora materiálov a klikneme na ikonku Assign Material to Selection (štvrtá ikonka zľava v panely rýchlych nástrojov editora materiálov, resp. klávesová skratka „A“). Materiál sa nám následne priradí na vybraný povrch. Jeho mapovanie môžeme upravovať pomocou OSL shaderov pre UVW koordináty alebo pomocou veľmi silných deformátorov UVW mapovania. Problematika mapovania materiálov na objekty nie je riešená v tomto článku. Postup aplikovania materiálov na objekty shader ballu opakujeme dovtedy, kým nebudeme mať všetky nami požadované materiály priradené k jednotlivým povrchom.

Následne si môžeme editor materiálov zatvoriť a vyskúšať si náš testovací render. Ešte predtým je však potrebné urobiť minimálne 2 veci: Nastaviť globálne nasvetlenie scény (tejto problematike sa venuje samostatný článok „Nasvetlenie scény pomocou HDRI máp v 3ds Max“ – viď. www.nazdi.cz/2021/01/nasvetlenie-sceny-pomocou-hdri-map-v.html) a za druhé je potrebné si asociovať renderovacie jadro Arnold ako náš hlavný renderer a urobiť základné nastavenia renderingu pre testovací render.

Globálne nasvetlenie scény preskočíme, nakoľko ako som spomínal venuje sa mu na to dedikovaný článok. Arnold renderer si asociujeme v nastavení renderingu: Rendering -> Render Setup (klávesová skratka „F10“). V jeho hornej časti s názvom Renderer vyberieme Arnold. Následne v záložke Common môžeme nastaviť rozlíšenie nášho testovacieho rendru. Odporúčam voliť pomerne malé hodnoty rozlíšenia, nakoľko, keďže sa jedná o testovací render, prioritne potrebujeme rýchle výsledky a odozvu na zmeny, ktoré sú tým rýchlejšie, čím menšie rozlíšenie máme nastavené. V nastavení renderingu sa prepneme do záložky Arnold Renderer kde máme veľké množstvo rôznych parametrov a nastavení. Nás však prioritne bude zaujímať jediný parameter v kategórii Sampling and Ray Depth a to Camera (AA). Týmto parametrom v podstate definujeme celkovú kvalitu výsledného a aj testovacieho renderingu. Čím vyššia je hodnota tohto parametru, teda globálneho vzorkovania jednotlivých lúčov renderingu, tým kvalitnejší je render, ale zároveň, tým dlhšie sú renderovacie časy. V drvivej väčšine sa používajú hodnoty od 0 do 7, kde 0 je veľmi rýchly a hrubý testovací render a 7 zasa vysoko kvalitný a čistý finálny render. Pre testovací render odporúčam pohybovať sa niekde okolo hodnoty 3.

Úplne základné nastavenie renderingu je hotové, čím si môžeme dialógové okno Render Setup zavrieť a teraz je čas vyskúšať si testovací render. Klikneme na Arnold -> Arnold RenderView, čím sa nám otvorí nové dialógové okno interaktívneho renderingu Arnold.

Testovací render začneme kliknutím na tmavočervený trojuholník (start IPR, resp. klávesová skratka „medzerník“) a v závislosti na nastavení rozlíšenia, kvality renderingu a zložitosti materiálov, objektov a nasvetlenia scény sa začne rendering. Veľkou výhodou je, že tento rendering je interaktívny, t.z. že pri zmene akéhokoľvek parametru, napr. v materiáloch sa táto zmena premietne do renderovacieho okna Arnold RenderView prakticky okamžite.

V jeho hornej časti môžete vidieť viacero nástrojov, ktorými vieme napr. upravovať expozíciu, vyberať len konkrétnu oblasť, ktorá sa má renderovať, či vyberať jednotlivé vrstvy (kanály) renderu, pokiaľ sú nastavené a iné.

Ak by ste sa chceli dozvedieť viac ohľadom tejto problematiky, neváhajte napísať do komentárov pod tento článok a CAD Studio možno pripraví ohľadom tohto určitý druh školenia.

Zároveň sa môžete pozrieť na video, ktoré bolo pripravené k tomuto článku:

Export projektu z Autodesk Revit a import v Autodesk 3ds Max

V nasledujúcom článku si predstavíme jednoduchý postup, ako vyexportovať hotovú scénu, resp. BIM projekt v Autodesk Revit 2021 a ako tento projekt otvoríme, resp. naimportujeme do softvéru Autodesk 3ds Max 2021.

Jedným z hlavných dôvodov, prečo exportovať projekt z Revitu do 3ds Max je ten, že Revit prioritne slúži na modelovanie projektu v BIM, so všetkými jeho výhodami, variabilitou a flexibilitou, ktorú modelovacie nástroje Revitu poskytujú, avšak primárne neslúži na fotorealistickú grafickú reprezentáciu – render hotového projektu.

Na tento účel je vhodnejšie používať software 3ds Max, ktorý je na to dedikovaný a zároveň je súčasťou projekčného balíka Autodesk AEC Collection, čo je pre klientov CAD Studia, ktorí potrebujú okrem architektonických a projekčných návrhov aj fotorealistické výstupy veľkou výhodou.

Určitá úroveň realistickej grafickej reprezentácie sa dá dosiahnuť samozrejme aj v Revite, ale práca s textúrami a materiálmi, UVW mapami, nasvetlením scény a samotným renderingom je sofistikovanejšia, rýchlejšia a užívateľsky prívetivejšia v 3ds Max.

Na výmenu súborov medzi Revitom a 3ds Max slúži formát FBX.

Ak máme hotový projekt v Revite, klikneme na Soubor -> Export -> FBX. Zobrazí sa dialógové okno Exportovat 3ds Max (FBX). V tomto dialógovom okne vyberieme umiestnenie exportovaného súboru, jeho názov, typ súboru FBX (máme na výber buď FBX do verzie 2015 alebo novšie), pomenovanie necháme nastavené na Manuálně. 

Voľba Použít úroveň detailů v podstate optimalizuje geometriu modelu a exportuje len elementy viditeľné v Revite do určitej úrovne priblíženia. Jednoduchšie povedané zaškrtnutím tejto voľby dostaneme model s menším počtom polygónov, na úkor jeho geometrickej podrobnosti. Keďže nechceme prísť o istú úroveň detailov, odporúčame túto voľbu nezaškrtávať a akúkoľvek ďalšiu optimalizáciu modelu robiť až priamo v 3ds Max za použitia na to určených nástrojov.

Označenie voľby Bez hrany ohraničení skryje čiary všade tam, kde sa spájajú dva povrchy dohromady. Výsledkom bude vizuálne prirodzenejší a realistickejšie pôsobiaci model v 3ds Max. Naopak, ponechaním tejto voľby neoznačenej zobrazíme všetky okrajové hrany medzi povrchmi. 

Po nastavení všetkých predvolieb v dialógovom okne Exportovat 3ds Max (FBX) klikneme na Uložit a projekt následne Revit vyexportuje.

Ďalším krokom je import, resp. otvorenie projektu v Autodesk 3ds Max. Pri importovaní projektu z Revitu do 3ds Max máme v podstate 2 hlavné možnosti:

Prvou je import FBX do 3ds Max. Toto je jednosmerný proces a mal by byť použitý v prípade, že už nebudeme vykonávať žiadne ďalšie zmeny a úpravy tohto projektu v Revite.

V 3ds Max klikneme na File -> Import -> Import. Následne sa otvorí dialógové okno, kde vyberieme súbor FBX, ktorý chceme importovať a klikneme na Open. 

V dialógovom okne, ktoré sa nám otvorí máme možnosť okrem informácii o importovanom súbore predvoliť parametre, ako je automatické vytvorenie Smooth Groups, či sa majú importovať aj kamery, svetlá, obloha, slnko a pod. Dôležitým parametrom je skontrolovať jednotky importu (predvoľba sa nachádza pod záložkou Advanced Options) a prípadne automatickú predvoľbu jednotiek zmeniť. Po nastavení potrebných predvolieb si môžeme toto nastavenie uložiť ako predvolené a klikneme na OK. 

Následne prebehne proces importu a 3ds Max zobrazí prípadné varovania a chybové hlášky (napr. nepodporované odsadenia kamery – čo môžeme ignorovať). A to je všetko, projekt máme v 3ds Max importovaný a vieme s ním ďalej pracovať. Čo je podstatné, import projektu do 3ds Max vo formáte FBX zabezpečí, že každý objekt je automaticky prevedený na sieť polygónov a veľkou výhodou je zachovaná väzba medzi jednotlivými inštanciami, to znamená,  že napr. pri modifikovaní určitého typu okna sa všetky modifikácie automaticky premietnu na ostatné okná rovnakého typu.

Druhou možnosťou importu projektu z Revitu do 3ds Max je jeho import ako externej referencie. Výhodou je, že túto referenciu vieme vložiť v štandardnom Revit formáte RVT a referencia bude stále previazaná s pôvodným projektom v Revite, to znamená, že môžeme kedykoľvek urobiť dodatočné zmeny modelu a jeho prvkov v Revite a tieto zmeny sa premietnu do už modifikovaného projektu v 3ds Max. Pozor, toto platí len jednosmerne. Úpravy projektu v Revite sa premietnu do previazanej referencie v 3ds Max, ale žiadne úpravy v 3ds Max sa nepremietnu späť do Revitu. Je to najmä z dôvodu, aby bola zachovaná parametrickosť celého modelu nastavená v Revite.

Ak chceme vložiť RVT projekt do 3ds Max ako externú referenciu, v 3ds Max klikneme na File -> Import -> Link Revit. Vyberieme požadovaný súbor RVT a klikneme na Open. Počkáme, kým 3ds Max načíta súbor RVT a následne sa zobrazí dialógové okno Manage Links. Tu je podstatné nastaviť pod záložkou Attach – Preset podľa čoho má 3ds Max skombinovať importované objekty/elementy do jedného prvku, či podľa materiálu, kategórie, typu knižničného prvku, prípadne skombinovať všetko do 1 objektu, alebo nekombinovať objekty vôbec. Po nastavení klikneme na Attach this file a projekt RVT máme vložený v 3ds Max ako externú referenciu. 

Okrem spomínanej výhody, akou je premietnutie dodatočných zmien tejto referencie v Revite do 3ds Max, je nevýhodou takto pripojeného súboru to, že nie je zachovaná väzba medzi jednotlivými inštanciami modelu, to znamená, že každý vložený objekt je samostatný, resp. skombinovaný podľa vyššie spomenutých predvolieb importu RVT. Zároveň jednotlivé objekty nie sú priamo editovateľné ako polygonálne objekty, ale môžeme samozrejme použiť akýkoľvek modifikátor, ktorým tento objekt upravíme.

V prípade, že urobíme dodatočnú úpravu / zmenu modelu v Revite, táto zmena sa do 3ds Max nepremietne automaticky, je potrebné kliknúť na File -> Reference -> Manage Links a pod záložkou Files kliknúť na Reload. V prípade, ak chceme prerušiť väzbu medzi externou RVT referenciou, klikneme na Bind a následne potvrdíme.

Videoukázka:

Viď Autodesk AEC Collection

Nasvetlenie scény pomocou HDRI máp v 3ds Max

V nasledujúcom článku si predstavíme jednoduchý postup, ako nasvetliť scénu / projekt v softvéru Autodesk 3ds Max 2021 s použitím HDRI sférických máp a renderovacieho jadra Arnold.

Pri nasvetľovaní projektu v 3ds Max sa v drvivej väčšine využívajú 2 možnosti: prvou je nasvetlenie pomocou tzv. fyzikálnej oblohy a slnka, kde sa snažíme simulovať reálne parametre oblohy, atmosféry a slnka, akými sú napr. pozícia slnka a jeho intenzita, hmla, zafarbenie, vplyv atmosféry a iné.

Ak však chceme dosiahnuť konkrétne svetelné podmienky, ktoré simulujú reálne nasvetlenie prostredia v scéne, máme možnosť využiť nasvetlenie pomocou tzv. sférických HDRI máp.

HDRI mapy sú 360° fotografie s vysokým dynamickým rozsahom a umožňujú zachytiť okrem farebného spektra aj jas jednotlivých pixelov. Tieto fotografie sú následne namapované na objekt tvaru gule a po nastavení osvetlenia pomocou HDRI je celá scéna / projekt vo vnútri tejto gule a každý pixel HDRI mapy osvetľuje scénu podľa toho, aký má jas a farbu.

Na nasledujúcom obrázku môžete vidieť porovnanie expozície štandardných fotografií s fotografiami HDRI:

Nastavenie nasvetlenia scény pomocou HDRI v 3ds Max je veľmi jednoduché:

1. V 3ds Max si najskôr aktivujeme rendering pomocou renderovacieho jadra Arnold. Na panely nástrojov klikneme na záložku Rendering -> Render Setup (klávesová skratka “F10“).
   
   
2. Otvoríme si „Editor materiálov“ (klávesová skratka „M“) -> v prehliadači materiálov a máp (ľavá strana editora materiálov) vyberieme Maps -> OSL -> Environment a vložíme mapu HDRI Environment do uzlového editora (štýlom drag & drop).
   
   
3. Vyberieme požadovanú HDRI mapu, ktorá môže byť vo formáte EXR alebo vo formáte HDR.
   
   
4. Následne po označení tejto mapy v uzlovom editore vidíme na pravej strane editora materiálov – v editore parametrov všetky nastavenia pre túto vloženú HDRI mapu. Môžeme upravovať jej pozíciu a rotáciu, expozíciu a kontrast, ako aj pridávať dodatočné objekty svetiel na základe tejto mapy a iné.
   
   
5. Na to, aby takto vytvorená HDRI mapa osvetľovala našu scénu je potrebné ju ešte priradiť do parametru Environment map v nastavení prostredia a efektov (Environment and Effects), ktoré otvoríme kliknutím na záložku Rendering -> Environment (klávesová skratka „8“). Následne vytvoríme spojenie medzi výstupným uzlom HDRI mapy v editore materiálov a parametrom Environment map v nastavení Environment and Effects. Vyberieme Instance a potvrdíme.
   
   
   
6. HDRI mapa teraz globálne osvetľuje našu scénu, čo môžeme vidieť aj priamo v navigačnom okne 3ds Max. Pokiaľ zmeníme nejaký parameter tejto mapy v editore materiálov, zmena sa ihneď premietne do navigačného okna a samozrejme do renderingu.

Ak by sme si chceli vytvoriť viacero máp s viacerými HDRI fotografiami a rôznymi parametrami pre každú mapu zvlášť, najjednoduchšou cestou je vytvoriť si mapu „1 of N (color)“ (Maps -> OSL -> Switchers) a uzlové vstupy tejto mapy pospájať s jednotlivými našimi HDRI mapami (HDRI Environment map). Následne parameter Inder mapy 1 of N (color) určuje, ktorá konkrétna HDRI mapa je aktuálne vybraná. Mapu 1 of N (color) ešte priradíme do parametru Environment map v nastavení prostredia a efektov (viď. bod 5 vyššie) a po prepínaní parametru Index v mape 1 of N (color) môžeme pozorovať v navigačnom okne 3ds Max vplyv konkrétne vybranej HDRI mapy na osvetlenie nášho projektu.

Videoukázka:

Viď 3ds Max

Studie porovnání nákladů na spolupráci Revit týmů

Téma spolupráce Revit týmu(ů) je s ohledem na vzrůstající velikost a náročnost projektů aktuální již delší dobu, ale vzhledem k častější práci z domova je toto téma dnes ještě aktuálnější. V případě, že máte doma odpovídající počítač pro práci v Revitu můžete využít jednu ze dvou služeb, které Autodesk nabízí pro vzdálenou spolupráci, a to Revit Server nebo sdílení práce na cloudu - BIM 360 Design. My jsme se rozhodli tyto dvě služby porovnat, co se týká jejich funkcí a ceny.

Pojďme se nejprve podrobněji podívat na Revit Server.

Princip práce pomocí Revit Serveru spočívá v tom, že na jednotlivých pracovištích, která nejsou na stejné vnitřní síti (např. máte kancelář v Brně a v Praze), jsou nainstalované Revit servery, které mají nastavenou určitou roli. Centrální model je umístěn na jednom z těchto serverů s rolí Host a ostatní servery pak mají nastavenou roli Akcelerátor a s hlavním severem si na pozadí vyměňují data. Uživatelé tedy v podstatě přistupují k datům z jejich lokálního serveru, což významně urychluje práci. 

Revit Server je dodáván zdarma v rámci licence Revitu. Zdarma ale tak úplně není, protože je ho potřeba nainstalovat na počítač s operačním systémem Windows Server, což minimálně znamená zakoupení licence. Ve většině případů je také nainstalován na samostatném počítači, což jsou další náklady a tento server je třeba také spravovat, tedy je to další práce pro stávající IT oddělení nebo externí firmu spravující vaše počítače. Samotná instalace nemusí být pro běžného uživatele jednoduchá záležitost a je lepší ji přenechat IT oddělení.

V okamžiku, kdy je uživatel mimo firemní síť a pracuje z domova nebo se jedná o externího spolupracovníka, tak se nepředpokládá, že si bude doma zřizovat další pracovní stanici s Revit Serverem. Musí tedy přistupovat přes VPN ke stávajícímu Revit Serveru a zde hraje výraznou roli rychlost připojení k internetu, jak bude vidět z následujících tabulek.

Nástroje, které Revit Server nabízí, jsou následující:

- správa adresářů a souborů

- vytváření lokálních souborů

Poměrně velkou nevýhodou je nemožnost omezit přístup k jednotlivým souborům jen pro vybrané uživatele.  To znamená, že každý, kdo má na tento server přístup, vidí všechny projekty zde uložené. Nelze také provádět obnovu ze zálohy a zobrazovat historii. To lze jen u lokálních souborů. Mezi nevýhody může patřit i to, že na server nelze nahrát jiné soubory než soubory .RVT, a vašemu IT oddělení se kvůli bezpečnosti nemusí líbit ani to, že je potřeba mít otevřený komunikační síťový port 808.

Podívejme se nyní na fungování a vlastnosti cloudové služby BIM 360 Design.

Princip práce pomocí v BIM 360 Design je obdobný jako u Revit Serveru, kdy služba Revit cloud worksharing umožňuje přistupovat k jednomu projektu více uživatelům zároveň z různým míst. Nemusí být  na stejné lokální síti, ale mohou sedět v kancelářích po celé republice nebo na home office. Centrální model je umístěn na cloudu a jednotliví uživatelé k němu přistupují přes internet. Výhodou  je, že součástí BIM 360 Design je i modul pro správu dokumentace, kdy k datům může mít přístup  na základě přístupových práv kdokoliv, kdo je členem projektu, aniž by musel mít k dispozici Revit.

BIM 360 Design se skládá ze 3 modulů:

1. Revit cloud worksharing – to je modul, který umožňuje pracovat nad jedním modelem Revitu ve více lidech. Centrální model je umístěn na cloudu a jednotliví uživatelé pracují na lokálních kopiích na svém počítači.

2. Modul pro správu dokumentace (BIM 360 Docs), který  umožňuje  kromě jiného nastavovat přístupová práva, což vám dává lepší kontrolu nad tím, kdo má  datům přístup. Umožňuje také přistupovat k projektům Revitu i těm členům projektu, kteří nemají Revit, ale chtějí si model prohlížet a připomínkovat. Kromě toho disponuje i celou řadou dalších funkcí, jejichž popis najdete například zde.

3. Modul Design Collaboration, který umožňuje týmům mít větší kontrolu nad tím, co a kdy sdílejí s ostatními týmy. 

BIM 360 Design není třeba nijak instalovat, je ale třeba založit a nastavit projekt. 

Nástroje, které BIM 360 Design poskytuje, jsou následující:

- Nastavení přístupových práv

- Obnovení centrálního souboru

- Migrace z předchozí verze

- Sdílení modelu s dalšími členy týmu, i když nemají Revit

- Grafický přehled změn mezi verzemi

- Sdílení modelů mezi týmy

- Vkládání připomínek/vad

Nevýhodou služby BIM 360 Design je, že je potřeba licence pro každého uživatele, i když si chce jen model prohlédnout nebo okomentovat. Tím, že centrální model je uložen na cloudu, tak rychlost synchronizace, otevírání nebo ukládání souboru závisí na rychlosti připojení k internetu. Není nicméně potřeba žádný dodatečný hardware, instalace nebo správa.

Porovnání služeb z hlediska nákladů

Pro vzájemné porovnání obou služeb z hlediska jejich ekonomické výhodnosti jsme se provedli malý vnitrofiremní test, kdy jsme se zaměřili na rychlost otevírání a synchronizace s centrálním modelem, protože to může značně ovlivnit dobu práce na projektu a tím i cenu. Jako vstup jsme použili nejprve samostatný RVT soubor o velikosti cca 300 MB a poté RVT soubor s připojenými referencemi o celkové velikosti 1,3 GB. Sledovali jsme a zaznamenávali časy nahrávání na server, otevírání modelu, synchronizaci drobných změn a synchronizaci rozsáhlejších změn v modelu. Testy jsme prováděli jednak na rychlé firemní síti, jednak na domácí pomalejší síti LAN. V následujících tabulkách jsou časy, které jsme zaznamenali:

Z výsledných časů je zřejmé, že velkou roli hraje rychlost připojení k internetu, a to obzvlášť u Revit Serveru a prvotního otevírání souboru. Časy synchronizace nejsou u obou služeb nijak zvlášť rozdílné, ale to bylo dáno i tím, že test neprobíhal v reálném projekčním prostředí, kdy na jednotlivých modelech obvykle pracuje více uživatelů zároveň a provádí se více synchronizací najednou, což v reálu znamená v případě Revit Serveru delší časy. Odpovídá to i zpětné vazbě, kterou máme od větších uživatelů Revit Serveru.

Pokud pak časy dosadíme do ROI kalkulačky (návratnosti investice), která je k dispozici od Autodesku, a doplníme do ní základní údaje, jako jsou náklady na hodinu projektanta, počet otevírání a synchronizací za den a zavedeme předpoklad, že projektant pracuje 4 dny v týdnu a 45,4 týdnů v roce, vyjde nám docela zajímavé porovnání nákladů na jednotlivé služby, kdy u příkladu 5 projektantů a 6 synchronizací za den, se díky kratším prodlevám projektanta stráveným nad projektem vyplatí licence BIM 360 Design oproti licenci Revit Server, která je zdarma.

Nová verzia CAD Studio Revit Tools (v2.9.0)

Od dnešného dňa je k dispozícií ďalšia aktualizácia doplnkovej aplikácie CAD Studio Tools for Revit (v2.9.0) pre Autodesk Revit 2021/2020/2019, ktorá prináša viacero nových funkcií a vylepšení:

Správce parametrů

Nástroj umožní hromadne pridať alebo vymazať parametre v aktuálne otvorenom projekte. Výrazne tak rozširuje "štandardného" správcu parametrov v Revite, ktorý to síce zvládne, ale len po jednom. Navyše - pomocou tohto nástroja, možno v zozname parametrov jednoducho filtrovať a vyhladávať podla potreby, takže "prečistiť" nepotrebné parametre z projektu je výrazne jednoduchšie.

Pomocou tohto dialogoveho okna (vid obr nižšie) umožní z vášho suboru zdielaných parametrov (txt) pridať hromadne parametre do projektu, možno samozrejme definovať či to budú ako parametre typu/instance, pre aké kategórie prvkov a v akej skupine parametrov sa vytvoria. Nástroj dokáže aj jednoducho filtrovať v zozname zdielaných parametrov - podla názvu alebo podla typu, pre lepší prehlad a kontrolu.

Povrchy místností

Funkcia Povrchy místností automaticky zdetekuje povrchové úpravy miestností a zapíše ich hodnoty do vstavaných parametrov Povrchová úprava stény (Wall Finish), Povrchová úprava stropu (Ceiling Finish) a Povrchová úprava podlahy (Floor Finish). Od tejto verzie, možno teda automaticky vytvoriť štandardnú tabulku miestností aj s povrchmi tak ako sme zvyknutý v našich končinách, bez zdlhaveho manuálneho vypisovania povrchov.

Povrchové úpravy je možné detekovať podla parametru prvku alebo podla materiálu kontaktnej vrstvy.  Pokial miestnosť obsahuje viac povrchových úprav, budú vzájomne oddelené oddelovačom. Po potvrdení možno dostať aj napr. takýto výsledok:

Import DTM a Export geometrie

Import DTM úplne nahradzuje (pôvodnú) funkciu Import povrchu. Tento nástroj importuje povrch terénu z Civil 3D do Revitu - vrátane spojníc, so všetkými hranami a s automatickým osadením do S-JTSK. Používa na to výmenný formát XML ktorý je nutné vygenerovať v Civil 3D len pomocou nástroja CAD Studio Civil Tools (obecné LandXML alebo iné zdroje terénu nie sú podporované). Iba takto sme dokázali naprogramovať to, aby bolo možné načítať aj rozhrania tried tažitelnosti, a prenášať všetky potrebné negrafické informácie - výkop, násyp, čistý výkop a čistý násyp - priamo do vlastností topografie v Revite 

Následne je tu ďalšia nová funkcia - Export geometrie - ktorá exportuje z Revitu do Civil 3D vybrané kategorie prvkov - napr. základy, oporné steny, objemy, atd. - pre ďalšie úpravy terénnych úprav v Civil 3D. Data z tohto exportu (vo formáte dwg) používame pre získanie "obrysu stavby", návrh výkopov/násypov, atd. Následne možno tak aktualizovaný povrch opäť poslať (cez vyššie spomínané XML) do Revitu a pomyselné kolečko plnohodnotnej spolupráce sa nám uzatvára:

Délka trasy

Délka trasy je pracovný nástroj pre rýchle zobrazenie dĺžky označenej trasy potrubí, trubiek, kabelových lávok, atd... Z modelu stačí označiť niekolko týchto TZB prvkov a po kliknutí na funkciu sa v dialogovom okne zobrazí ich celková dĺžka.

Vylepšenie funkcie Smer potrubí/trubek 

Smer potrubí trubek prešiel jemnou zmenou - uživatel si môže po novom vybrať vlastný knižničný prvok šipky (family):

+ ďalšie drobné opravy (v funkcií Prostupy, oprava chyby v funkcií Kopirovat sloupce,...), oprava preklepov, atd.

Nové funkcie Správce parametrů a Povrchy místností su k dispozícií od verzie Revitu 2020 (a vyšší). Import DTM, Export geometrie, Délka trasy a všetky opravy a vylepšenia sú podporované aj pre Revit 2019 (a vyšší).

Zákazníci firmy CAD Studio získavajú aplikáciu CAD Studio Revit Tools ZADARMO ako bezplatný bonus v rámci rozšírenia Autodesk Revit CS+ (alebo je možné ich zakúpiť samostatne - viď CAD eShop). Aktualizované verzie sú tiež k stiahnutiu na našom Helpdesku, resp. na CADstudio.cz/download.

Zářijová aktualizace BIM 360

Během září vyšlo několik aktualizací cloudové služby BIM 360.  V základním modulu BIM 360 Doc je nyní k dispozici rozšířené filtrování dokumentů pro vybranou složku. Podle obsahu složky se zobrazí odpovídající filtry, kde můžete filtrovat:

• dokumenty, složky nebo obojí zároveň
• podle aktuální verze
• vyhledávat a výsledek poté filtrovat  podle dokumentu, složky nebo verze

Tyto volby jsou dostupné v obou hlavních složkách Plans a Project Files.

Ve složce Project Files můžete navíc filtrovat: 

• podle typu souboru (pdf, dwf, xls a pod.)
• vyhledávat a poté filtrovat podle typu soboru

Filtry se používají následovně:

Vyberte složku, ve které chcete filtrovat, nebo proveďte vyhledávání souborů a následně klepněte na ikonu filtru vedle pole pro vyhledávání. Podle obsahu složky se vám nabídnou jednotlivá pole pro filtrování:

Filtry jsou k dispozici jen pro projekty vytvořené po 23.9.2020

Další vylepšení se týká modulu BIM 360 Field a jeho funkce pro vytváření denních protokolů. Až do teď bylo možné vytvářet jen jeden protokol za den, což způsobovalo komplikace u větších staveb, které byly rozděleny na menší části, nebo se pracovalo na směny a pro každou bylo třeba vytvářet protokoly. Nyní je možné vytvářet více protokolů za den.