středa 30. listopadu 2016

Názvy prostorů (Space Naming)

Hromadné přejmenování a přečíslování prostorů v projektech Revitu MEP podle místností z připojeného architektonického modelu bylo možné do verze Revit 2017 realizovat pouze pomocí doplňku Space Naming Utility.

Tento bezplatný doplněk je pro verzi Revit 2016 ke stažení na Autodesk Apps - zde.


Pro Revit 2017 je doplněk ke stažení na Autodesk Account, resp. pomocí Autodesk Desktop App.


Od verze Revit 2017.1 je ale nástroj Space Naming již standardní součástí Revitu a je tak možné ho ihned používat bez jakékoli dodatečné instalace.

Funkce Space Naming je velmi jednoduchá a umožňuje určit, zda chcete přenést z podloženého modelu pouze čísla místností, nebo pouze názvy a nebo obojí. A jestli bude přepsání parametrů použito pouze na konkrétní podlaží, nebo všechna podlaží projektu.

Krátká video ukázka:

úterý 29. listopadu 2016

DYNAMO PLAYER: podlahová plocha místnosti

V dnešním článku se zaměříme opět na vizuální programovací nástroj Dynamo a pokusíme se pomocí tohoto nástroje vyřešit problém spojený s vykazováním podlahové plochy místnosti. Pokročilí uživatelé Revitu pravděpodobně tuší o čem bude řeč - jde o to, že objekt místnosti je systémově naprogramován tak, aby po osazení do půdorysu generoval užitnou plochu daného prostoru, tzn., že nezapočítává výklenky jako niky vzniklé zapuštěním oken a dveří atd. Viz obrázek:


Na obrázku je patrné, že objekt místnosti skutečně generuje plochu podle hrany stěn, které ohraničují prostor místnosti, ale nezapočítává plochy vzniklé zapuštěním dveří do stěny, tedy tam, kde ve skutečnosti bude zrealizována podlahová krytina. Viz červené otazníky na obrázku. A právě zde je důležité si uvědomit, že plocha, se kterou počítám v tabulce místností, je právě užitná plocha a ne podlahová plocha, se kterou pracují rozpočtáři. V počátečních fázích projektu, jako DUR nebo DSP, to takový problém nejspíš nebude, ale v pozdějších fázích projektu, kdy se již generují výkazy a data přecházejí např. na realizační firmy, je nutné tento problém konstruktivně vyřešit.



Revit standardně nabízí řešení této problematiky přes nástroje Plocha, kdy tento nástroj vytvoří duplikát z daného půdorysu a umožní uživateli si pomocí náčrtu objet prostor místnosti podle potřeby a zahrnout i výklenky a niky. Toto řešení je samozřejmě funkční, ale tak nějak napůl. Jde o to, že nástroj Místnost a Plocha sdílí stejný systémový parametr, který nemůže figurovat v jednom výkazu, např. v tabulce místností. Tento pracovní postup se zdá být značně těžkopádný, jelikož nutí uživatele si vytvořit duplikát daného půdorysu a pracovat se dvěma výkazy zvlášť.

Daný problém řeší až vizuální programovací nástroj Dynamo, který pro generování podlahové plochy může využít komponentu Podlaha. Tato komponenta se vytváří přes náčrt stejně jako nástroj plocha, s tím rozdílem, že není nutné vytvářet duplikát daného půdorysu a vygenerovanou plochu podlahy lze jednoduše zaimplementovat do objektu místnosti a následně zahrnout do výkazu.

Než si nastartujeme Dynamo, je nutné si připravit testovací půdorys o libovolném počtu místností, ve kterých budou figurovat výklenky, niky atd. Do vzniklé dispozice si vložíme místnosti v náhodném pořadí a následně si pomocí náčrtu vytvoříme podlahy, které budou zohledňovat i výklenky, niky atd.

V další fázi si vytvoříme sdílený parametr, který nazveme Podlahová plocha, a typ parametru musí být Plocha, jelikož do tohoto parametru budeme zapisovat hodnotu v metrech čtverečních. Následně daný parametr musíme zaimplementovat do projektu respektive do kategorie místností přes nástroj Parametry projektu. Daný parametr vytvoříme jako parametr Instance a zařadíme ho do skupiny Rozměry. Po označení libovolné místnosti by se měl parametr zobrazovat ve vlastnostech dané místnosti, Viz obrázek. Tento sdílený parametr také zaimplementujeme do popisky místností.

Nyní už máme vše připravené a můžeme si nastartovat programovací nástroj Dynamo. Pro sestavení algoritmu je nutné si stáhnout nejaktuálnější verzi Dynama 1.2.0 ze stránek vývojového týmu.

V minulých článcích jsme si k jednotlivým uzlům uváděli přesnou cestu, dnes bychom si popsali rychlejší způsob vkládání uzlů do grafu. Při kliknutí pravého tlačítka myši do plochy grafu se zpřístupní vyhledávací konzole, do které lze zadat přesný název hledaného uzlu. První část algoritmu sestavíme z následujících uzlů:

1.)  Categories: Tento uzel umožňuje vybrat danou kategorii, kterou chceme načíst do prostředí Dynama. V našem případě si vybereme kategorii Místnosti.
2.)  All Elements of Category: Tento uzel načte všechny elementy zvolené kategorie.
3.)  Watch: Tento uzel zobrazí všechny načtené elementy.

Výše zmíněné uzly spolu propojíme a přes zkratku Ctrl+G uložíme do jedné skupiny, kterou nazveme Načtení místností do Dynama.










Následně si vytvoříme další skupinu, kterou si nazveme Načtení podlah do Dynama, tuto skupinu budou tvořit stejné uzly jako v předchozí skupině, jen s tím rozdílem, že v uzlu Categories vybereme kategorii Podlahy. Skupina bude mít následující podobu:










V další části si vytvoříme algoritmus, který nám seřadí objekty místnosti dle jejich pořadového čísla (101, 102, 103, …). Tato část je důležitá z toho důvodu, že Dynamo načítá libovolné objekty do svého prostředí podle hodnoty ID a tato hodnota se negeneruje náhodně, ale podle doby, kdy byl daný element osazen do virtuálního modelu. Algoritmus obsahuje následující uzly:

4.)  SortByFuncion: Tento uzel seřadí položky seznamu pomocí nadefinované funkce. V našem případě budeme řadit místnosti dle jejich pořadového čísla.
5.)  Element.GetParameterValueByName: Tento uzel umožňuje získat hodnotu parametru z jednoho prvku. V našem případě využijeme tento uzel jako funkci, podle které budeme řadit jednotlivé místnosti.
6.)  Code Block: Do grafu si ještě zaneseme uzel Code Block, který vyvoláme pro změnu dvojklikem levého tlačítka myši do plochy. Do něj zapíšeme název parametru, podle kterého budeme řadit jednotlivé místnosti a tím je parametr „Číslo“

Jednotlivé uzly propojíme do sebe a sloučíme je do skupiny, kterou si nazveme Automatické seřazení místností podle čísla místnosti.













V dalším kroku si vytvoříme další skupinu Výběrový kvádr, ve které se budou nacházet pouze dva uzly, které nám vytvoří výběrový kvádr, který nám pomůže rozřadit jednotlivé podlahy podle toho, v jakých místnostech se nacházejí. Tuto operaci dělám právě proto, že podlahy mohou být vytvořeny uživatelem nahodile, tzn. že mohou mít hodnoty ID, které logicky na sebe nenavazují. Bez tohoto Algoritmu není možné spárovat podlahy s místnostmi.

7.)  Element.BoundingBox: Tento uzel vytvoří výběrový kvádr, který kopíruje rozměry jednotlivých místností.
8.)  BoudingBox.Contains: Tento uzel určuje, zda se v objektu výběrového kvádru nachází nějaký bod. Tento uzel následně bude sloužit jako funkce, která rozřadí podlahy podle toho, v jakých místnostech se nacházejí.











V dalším kroku si musíme vytvořit nějaký bod, který se bude automaticky generovat na komponentě podlahy, tak aby ho mohl detekovat výběrový kvádr BoundingBox.

9.)  Element.Geometry: Tento uzel převede jednotlivé komponenty podlah na solid tělesa.
10.)  Solid.Centroid: Tento uzel vytvoří bod v těžišti daného solid tělesa, označíme si v daném uzlu možnost Pomocí podlaží a hodnotu nastavíme na @L1. Bohužel daný bod těžiště leží pod úrovní výběrového kvádru, proto musíme do grafu přidat následující uzly:
11.)  Line.ByStartPointDirectionLength: Tento uzel vytvoří čáru, kterou definuji počátečním bodem, v našem případě bude počáteční bod těžiště solid tělesa, směrem a délkou.
12.)  Vector.ZAxis: Tento uzel definuje směr čáry ve směru osy Z.
13.)  Code Block: Do uzlu zadáme hodnotu 1000, která nám bude reprezentovat délku čáry.
14.)  Curve.PointAtEqualSegmentLength: Tento uzel vytvoří na křivce body, které na ní rovnoměrně rozmístí. Uzel vyžaduje nadefinovat počet bodů, které má vytvořit na křivce.
15.)  Code Block: Do uzlu zadáme hodnotu 3, tato hodnota nám bude reprezentovat počet bodů, které se mají vytvořit na křivce.
16.)  List.GetItemAtIndex: Pomocí tohoto uzlu vyselektujeme vždy pouze první bod na každé křivce a tento bod je právě ten, který budeme hledat pomocí výběrového kvádru BoundingBox. U daného uzlu označíme možnost Pomocí podlaží a hodnotu nastavíme na @L2. Uzel ještě potřebuje nadefinovat hodnotu indexu, respektive jakou položku bude selektovat, proto do grafu přidáme následující uzel:
17.)  Code Block: Do uzlu zadáme hodnotu 1, tato hodnota nám reprezentuje první položku ze seznamu, kterou selektujeme pomocí uzlu List.GetItemAtIndex.
18.)  List.Map: Do tohoto uzlu připojíme vyselektovány seznam hodnot z uzlu List.GetItemAtIndex, tedy seznam bodů, které se nacházejí na jednotlivých podlahách a do vstupu funkce připojíme výběrový kvádr BoundingBox. Následně nám uzel List.Map sdělí, zda body se nacházejí ve výběrovém kvádru. Ve všech položkách seznamu by měla figurovat hodnota True.
19.)  List.Map: V předchozím kroku jsme zjistili, které podlahy se nacházejí v místnostech, teď je potřeba dané podlahy seřadit podle čísla místností. Do vstupu List vložíme uzel List.Map z bodu 18.) a jako funkci použijeme následující uzel:
20.)  List.FilterByBoolMask: Tento uzel nám poslouží jako funkce pro seřazení podlah, podle čísla místností. List, který nám poslouží jako maska filtru, bude skupina, kterou jsme si nazvali Automatické seřazení místností podle čísla místnosti.
21.)  Flatten: Tento uzel nám vrátí seznam o jednu hodnotu, tzn., zruší podseznamy jednotlivých seznamů. Žádná hodnota již nebude figurovat ve vlastním seznamu.

Tento složitý algoritmus si uložíme do skupiny, kterou si nazveme jako Automatické seřazení podlah podle místností. Algoritmus má tuto podobu:








Dalším algoritmem, který potřebujeme zasadit do našeho grafu, je algoritmus, který nám vyselektuje jednotlivé podlahové plochy, které nám generují komponenty podlahy.

22.)  Element.GetParameterValueByName: Tento uzel získá hodnoty z nadefinovaného parametru. V našem případě se bude jednat o parametr Plocha. Do vstupu parameterName je nutné připojit uzel, do kterého můžeme vepsat název parametru.
23.)  Code Block: Do uzlu vepíšeme textovou hodnotu Plocha, která musí být v uvozovkách a daný uzel propojíme se vstupem parameterName uzlu Element.GetParameterValueByName.
24.)  Math.Round: Tento uzel zaokrouhluje hodnoty směrem nahoru. U vstupu digits, lze nastavit, nakolik desetinných míst se bude zaokrouhlovat, proto do grafu vložíme ještě jeden uzel:
25.)  Code Block: Do uzlu vepíšeme hodnotu 2, tato hodnota nám bude definovat počet desetinných míst u zaokrouhlování.

Tento algoritmus si uložíme do skupiny, kterou si nazveme Získání podlahové plochy a její následné zaokrouhlení. Algoritmu má tuto podobu:










Poslední algoritmus, který musíme vytvořit je založený pouze na dvou uzlech, a jsou to tyto dva:

26.)  Element.SetParameterByName: Tento uzel umožní zapsat plochu, kterou jsme získali z komponent podlah do námi vytvořeného sdíleného parametru Podlahová plocha, který jsme zaimplementovali v projektu do kategorie místnosti.
27.)  Code Block: Do uzlu zapíšeme textovou hodnotu, respektive název sdíleného parametru, tedy Podlahová plocha. Hodnota musí být v uvozovkách.

Oba uzly si sloučíme do skupiny a nezveme si ji Zápis hodnot do parametru „Podlahová plocha“. Algoritmu by měl mít tuto podobu:












Propojený algoritmus by měl mít tuto podobu:










Algoritmus funguje automaticky, tzn., lze spouštět napřímo z funkce Dynamo Player. Tato funkce se Vám zpřístupní až po instalaci nejnovějšího updatu na Revit 2017.1















Videoukázka:



DYN soubor ke stažení na www.cadstudio.cz/freeware

pondělí 28. listopadu 2016

Collaboration for Revit - trial verzia na 60 dní

Od tohto mesiaca je k dispozícií služba Collaboration for Revit (C4R) aj ako skúšobná verzia, ktorá umožňuje jednoduchú vzdialenú spoluprácu na projektoch v cloude. Trial verzia je pre užívateľov úplne zdarma po dobu 60 dní, tzn všetky funkcionality C4R sú počas celého trvania skúšobnej doby k dispozícií bez akýchkoľvek dalších obmedzení.


Collaboration for Revit umožňuje spoluprácu viacerých užívateľov naraz na centrálnom modeli Revitu, podobným spôsobom ako sme zvyknutý pri spolupráci na lokálnej sieti. Tento centrálny model pri použití C4R sa ukladá do cloudu a projektanti môžu k nemu pristupovať doslova odkiaľkoľvek.

Táto služba umožňuje teda bez akejkoľvek pokročilej znalosti IT, či nastavovania sietí, zdieľať model napríklad s projektantami z ostatných profesií, ktorý majú kancelárie v inom meste a všetci môžu v reálnom čase sledovať a reagovať na zmeny ostatných spolupracovníkov (chat).


Doteraz bola táto aplikácia dostupná len po zaplatení - formou nájmu - na určitú dobu (napr. štvrť roka, rok, 2 roky,  a pod...), po novom je tak možné aj túto službu najskôr vyskúšať, a plnohodnotne si tak overiť jej rýchlosť, ovládanie, synchronizácie či ďalšie možnosti priamo na Vašich pracovných staniciach. Novinkou je taktiež 60-dňová trial verzia  Autodesk BIM 360 Team, ktorá je odteraz súčasťou trialky C4R (pôvodne bolo možné  BIM 360 Team vyskúšať na dobu 30 dní a požiadať o trialku zvlášť - cez vaše konto v nastavení).


Viac informácií o Collaboration for Revit ("Revit cloud server") nájdete tiež v predchádzajúcich článkoch po kliknutí sem alebo sem.

úterý 22. listopadu 2016

Automatické spojování geometrie v nových Revit Tools

Kdo někdy zpracoval projekt v Revitu, jistě mi dá za pravdu, že jednou z časově náročných a obtěžujících činností, nutných ke správnému vytvoření modelu, je spojování geomerie. Tedy manuální napojení protínajících nebo dotýkajících se elementů, které zajistí správné vykreslení ve 2D pohledech a správné vykázání objemů a ploch materiálů. Při použití standardních nástrojů Revitu je tento proces, zejména na větších a složitějších modelech, poměrně zdlouhavý. Každý spoj je nutné řešit individuálně a ručně a některá skrytá místa lze také snadno přehlédnout, což pak vede k chybám v modelu. Na větších projektech se jedná o stovky nebo tisíce kliknutí myší, při kterých si jistě řada z vás nejednou zanadávala a zamýšlela se nad tím, jestli by Revit nemohl mít chytřejší nástroje, které by spoje řešily do určité míry automaticky.

V jednom  z předchozích článků zde na blogu se můj kolega zabýval vytvořením syntaxe v programovací nadstavbě Dynamo, která vytvoření spojů automatizuje. Ne každý uživatel však má chuť a čas se zabývat programováním. Nyní však může mít od neustálého oklikávání jednotlivých spojů jednou pro vždy klid třeba i ten, kdo s Revitem teprve začíná. Do doplňkové aplikace Revit Tools v nejnovější verzi V2.2.10-2017 totiž přibyla nová funkce, která na základě předdefinované konfigurace provede spojení geometrií automaticky na celém projektu, nebo pouze jeho vybrané části. Ušetří vám tak nemalé množství cenného času. Než zde dlouze popisovat, jak aplikace funguje, podívejte se raději na následující video:


Aplikace CADstudio Revit Tools (RvtTools) - součást bonus nástrojů CS+ - rozšiřuje BIM aplikaci Autodesk Revit o sadu utilit a automatických funkcí zefektivňující práci v Revitu. S licencí Revitu zakoupenou u CAD Studia mají zákazníci bonus nástroje zdarma. Ostatní mohou Revit Tools zakoupit třeba prostřednictvím našeho CAD e-shopu. Revit Tools lze také zdarma vyzkoušet ve formě dvoutýdenní zkušební verze. Pro přímě stažení aktuální verze klikněte zde.

středa 16. listopadu 2016

BLK360 - tajný projekt firem Leica a Autodesk odhalen na AU2016


Jak jsme informovali na začátku listopadu, společnosti Leica Geosystems a Autodesk tajemně avizovaly uvedení nového, společně vyvíjeného produktu. Toto tajemství nyní bylo odhaleno na probíhající konferenci Autodesk University 2016 (AU2016). Výsledkem vývoje je nejmenší, nejrychlejší a nejsnáze použitelný obrazový/laserový skener na světě: BLK360. Toto zařízení je integrováno s aplikací Autodesk ReCap 360 Pro pro vzdálené řízení procesu sběru dat a automatické vytvoření datových podkladů pro CAD aplikace.

Každý, kdo se pohybuje v oblasti pozemního laserového skenování, si je vědom stávajících nedostatků této technologie. Poskytuje přesná data, ale ovládání a sběr dat nejsou jednoduché a zařízení jsou i přes postupný pokles cen dost drahá. To představuje významnou překážku - zejména pro menší firmy - ve větším rozšíření této technologie pro nasnímání skutečného stavu v projekčním procesu. Proto se u řady projektů spoléhá pouze na 2D výkresy a ruční oměření hlavních vzdáleností.


Cena běžného profesionálního laserového skeneru schopného nasnímat vzdálenosti pro typický stavební projekt přesahuje 1-2 mil. Kč. Nový skener Leica BLK360 má cenu stanovenou (zatím pro US trh) na 16.000 USD (cca 400.000 Kč). Navíc mé extrémně jednoduché ovládání - zároveň nasnímá fotografie i mračna bodů. Na stisk tlačítka sejme obrazovou dokumentaci i laserová data v okruhu 360°, automaticky je spojí a usadí v mobilní aplikaci ReCap 360 Pro.

Zařízení je snadno přenosné, váží pouhý 1kg a má dosah 60m. Ve standardním rozlišení zabere nasnímání plného sférického skenu necelé 3 minuty, včetně vygenerování 150-megapixelového sférického obrazu. Celý proces snímání je řízen mobilní aplikací ReCap 360 Pro (bude dostupná na začátku roku 2017). Ta umožňuje zpracování a prohlížení naskenovaných dat přímo v terénu. 3D modely a panoramatické obrázky pak uploaduje na cloud pro sdílení. Data z ReCapu jsou standardně využitelná bez dalších konverzí v návrhových aplikacích Autodesku - např. aplikacích AutoCAD, Revit, Navisworks, 3ds Max, Infraworks, Inventor a dalších.

Seznamte se s BLK360:


Viz též blk360.autodesk.com

Novinky z Autodesk University od našich kolegů zpravodajů sledujte živě na www.cadstudio.cz/au2016 a v souhrnu na blogu.

pondělí 14. listopadu 2016

BIM DAY s aktivní účastí CAD Studia


10. listopadu se pod záštitou Odborné rady pro BIM (CZ BIM) konal v Národní technické knihovně v Praze další ročník konference "BIM DAY 2016", opět s aktivní účastí CAD Studia. Tato pravidelná výroční konference se letos nesla ve znamení iniciativy "Společnost 4.0 | Průmysl 4.0 | Stavebnictví 4.0". Tematické zaměření konference dobře charakterizují jednotlivá témata přednášek a diskuzních bloků: BIM jako základní kámen inovací ve Stavebnictví 4.0, BIM pro budovy, BIM pro dopravní stavby, BIM pro infrastrukturu, Role BIM ve veřejných zakázkách, BIM spolupráce a komunikace, BIM od projekce a výstavby až po správu budovy, BIM v praxi, BIM ve světě.

Zástupci českých společností i hosté ze zahraničí se podělili o zkoušenosti s využitím BIM v praxi. Takto například charakterizuje očekávání, ale i reálné výhody a nevýhody BIM společnosti Hochtief z pohledu investora:



Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) se rozhodl využívat postupně metodiku BIM a založil pracovní skupinu pro nasazení BIM v dopravních projektech.

Společnost Skanska a budova Corso Court v Karlíně získala na konferenci zvláštní cenu za BIM přístup v soutěži Stavba roku.

Zástupce CAD Studia, Martin Slanec, představil v sekci BIM Technologie cloudovou aplikaci zaměřenou na koordinaci BIM dat, Autodesk BIM 360 Glue a BIM portál BIMfo.cz.


Ukázka použití BIM 360 Glue:


Stáhněte si přednášku BIM & spolupráce (PDF)

pondělí 31. října 2016

Autodesk Advance Steel - "neuvěřitelná rychlost"

Parsons Steel Builders je malá firma z arizonského Tucsonu. Již 45 let se zabývá výrobou a montáží ocelových konstrukcí - od parkovacích garáží až po mrakodrapy. Nahrazením AutoCADu pokročilejší 3D aplikací Autodesk Advance Steel zkrátila tato firma hned na prvním projektu tvorbu výrobních výkresů ze 100 na 25 hodin, tedy na 25 % původní náročnosti.


Alex Davidson, šéf konstrukce, poznamenává, že spolupracující firmy již hojně využívaly 3D modely a nechtěli proto sami zaostat za vývojem. Software Autodesk Advance Steel zvolili proto, že tato 3D aplikace je založená na AutoCADu, platformě kterou dobře znali. Chtěli nástroj, který by mohli využívat pro modelování i tvorbu výrobních výkresů, ale i pro prezentační účely pro své zákazníky - to Advance Steel velmi dobře splnil.

Přesto, že se obávali ztráty produktivity při nasazení nového projekčního nástroje, postačilo nakonec 3denní školení a individuální konzultace s dodavatelem softwaru. Všechny známé příkazy AutoCADu fungují jako obvykle takže je lze snadno využít i při práci v Advance Steel.


Advance Steel byl nasazen na jaře 2016 a prvním projektem bylo zastřešení parkoviště o rozměru 128 x 49 metrů, s instalací solárních panelů. V nabídce firma počítala s běžnou dobou 100 hodin na vytvoření výkresové dokumentace, vycházela jen z papírových podkladů. Díky Advance Steel se ale podařilo automatizovat podstatnou část procesu tvorby výkresů a úvodní výkresy tak byly připraveny už za 16-18 hodin. I s následným začištěním trvala celý výkresová dokumentace jen 25 hodin, což Alex Davidson hodnotí jako neuvěřitelnou rychlost.

Nízká pořizovací cena spolu s vysokým zrychlením práce vede k rychlé návratnosti investice. I pokud by toto zastřešení bylo jediným projektem, který firma vytvořila pomocí Advance Steel, přesto by se investice do nákupu licence zaplatila. Navíc tento software pomohl včas odhalit problémy návrhu - jedno ze spojení vypadalo na první pohled v pořádku, ale jeden ze šroubových spojů na koncovém nosníku byl nepřístupný. Tento typ chyb může způsobovat zpoždění a tím pádem i finanční ztráty, pokud by se nepodařilo jej odhalit ještě před montáží konstrukce. Na 2D výkresu by si problému asi nikdo nevšiml.

Na prvních projektech Davidson pracoval s fyzickými výkresy, ale firma Parsons používá také BIM aplikaci Revit, a Davidson počítá s budoucím využitím 3D modelů Revitu pro další drastické zrychlení tvorby výrobních výkresů v Advance Steel. Očekává také zkrácení času procesu výroby, protože program umožňuje automaticky vytvářet kusovníky a NC kódy.

Více na Advance Steel

via BIM & Beam